Takzvaná cirkulární ekonomika, je nyní často skloňovaným tématem. I vyřazený nábytek nebo oblečení, se dostává znovu do oběhu. Napadlo vás někdy prodat starý nepotřebný software? Nebo naopak koupit licenci k softwaru od někoho, kdo jí přestal používat? Možná vám to zní jako sci-fi, ale ve skutečnosti mohou být takzvané druhotné licence dobrou možností, jak získat zpět nějaké peníze za programy, které už ve firmě nepotřebujete.
Co uděláte s nábytkem, když se rozhodnete koupit nový? Odvezete jej na chatu, nebo prostě skončí ve sběrném dvoře a na skládce. Přitom je často docela dobře funkční. Švédský nábytkářský řetězec IKEA nyní přišel s nápadem, začít vykupovat zpět nábytek ze své produkce a po troše servisu ho nabídnout znovu k prodeji. Znamená to, že se alespoň částečně redukuje množství odpadu, které po nás zůstává. A nakonec, pro řadu zákazníků může být levnější, byť použitý, nábytek zajímavou příležitostí. IKEA v tom není rozhodně sama, o něco podobného se snaží také oděvní Zalando, a uvažuje o tom řada dalších firem. Není divu, protože takzvaná cirkulární ekonomika dnes hýbe světem. A s ohledem na přírodu, je to určitě dobře.
Koloběh licence
Software, už ze své podstaty, jakožto nehmotného produktu, produkci odpadu redukuje. A teď se zkuste zamyslet, co děláte se softwarem, který už doslouží? Pokud například do firmy nakoupíte upgrade? Nebo licencemi, které zůstaly po lidech, kteří už z firmy odešli? O tom, že by se daly prodat a získat tak do rozpočtu nějaké peníze navíc, obvykle ani neuvažují. Protože tuto alternativu ani neznají. „Prodej tak zvaných druhotných licencí není úplně novou záležitostí,“ vysvětluje Patrik Sodoma, obchodní ředitel společnosti Software Pro pro Českou republiku, která se právě výkupem a prodejem použitých licencí zabývá. „Ve firmách často leží mnoho nevyužívaných licencí, ať již použitých nebo zbytečně nakoupených, a v nich se může skrývat docela dost peněz,“ doplňuje Sodoma s tím, že zejména v současnosti, kdy se řada firem snaží snížit fixní náklady na minimum, se rozhodně vyplatí udělat si revizi aktuálně držených licencí.
I pro část odborníků z oboru informačních technologií, je možnost prodat použité licence překvapivá. „Oproti nábytku či oblečení, má software jednu nezpochybnitelnou výhodu. Používáním se nijak neopotřebovává a jeho funkčnost se nijak nesnižuje,“ říká Sodoma a dodává: “Druhotný obchod s licencemi podporuje i evropská judikatura a chrání tak zákazníky, kteří mají bez ohledu na licenční podmínky výrobců na výběr. Mohou si tak koupit to co opravdu potřebují, i když výrobce sám již tyto starší verze nenabízí.”
Kde začít?
Oslovte prodejce druhotných licencí. Ideálně také telefonicky a vytěžte z něj co nejvíce informací. Je to nesmírně důležité a vy si tak můžete lépe udělat představu o tom, odkud nabízené licence pochází a jaké jsou podmínky jejich nákupu. Když naopak firma licence prodává, je potřeba zjistit, jaké a kolik licencí firma drží, a kolik jich skutečně využívá. Pokud je nemůžete jednoduše spočítat, vyplatí se zejména při plánovaném nákupu dalšího softwaru provést audit. „Poměrně často se při auditu ukáže, že staré, nepoužívané licence, v sobě skrývají ne úplně malý kapitál. Velká část z nich se dá skutečně odprodat a může následně posloužit někomu dalšímu,“ říká Sodoma. Podle něj je škoda, že tomu nevěnují administrátoři více pozornosti, jejich firmě by to totiž mohlo přinést nějaké peníze navíc. Pokud totiž firma přechází například na novější verzi nějakého nástroje, o původní licence se už příliš nestará. Ta samá firma pak může profitovat z nákupu druhotné trvalé licence v aktuální verzi, které se předtím zbavila firma jiná, například z důvodu přechodu na model předplatného.
I starší verze vyhovují
Pro typickou českou firmu, jsou rozdíly mezi jednotlivými verzemi poměrně malé, mnohdy jde o drobná vylepšení, která řadoví uživatelé ani nepotřebují. Navíc, pro správce firemní IT infrastruktury, může i různorodost verzí softwaru napříč firmou, znamenat problém či už s kompatibilitou anebo samotnou podporou uživatelů, neboli supportem. Nové verze, kromě “vylepšení”, častokrát procházejí také redesignem, nastavení a funkce jsou rozházené v novém menu, a je velice komplikované v takovém stavu udržovat kontinuitu pro všechny. I proto se mnoho podniků uchyluje k tomu, že po zakoupení nové licence stejně nasazuje starší verze produktů, na které jsou uživatelé zvyklí a jsou při práci s nimi efektivnější. Proč je tedy nekoupit rovnou a výhodněji?.
Také v tom mohou pomoci druhotné licence. „Například u produktů společnosti Microsoft, jsou obvykle v rámci druhotného prodeje, k dispozici i několik let staré verze. A třeba u takového kancelářského balíku Office, průměrní uživatelé téměř nepoznají rozdíl mezi aktuální a několik let starou verzí, alespoň co do funkčnosti,“ doplňuje Patrik Sodoma ze společnosti SoftwarePro. Podle něj lze navíc, třeba při nákupu licence kancelářského balíku o jednu či dvě generace staršího, ušetřit i více než polovinu aktuální ceny nové licence. A to už je zajímavá úspora i pro menší podnik s nízkými desítkami licencí.
Druhotné licence lze tak docela dobře využít ke konsolidaci verzí používaného software. I v případě upgrade lze zařídit, aby všichni ve firmě přešli na stejnou verzi. A nemusí to být zrovna ta nejnovější, a tím samozřejmě i nejdražší. Nemusí, ale může. „Opravdu i ty nejnovější, aktuální verze softwaru lze pořídit výhodněji jako druhotné licence,” uzavírá obchodní ředitel SoftwarePro.
Obrázek: katemangostar/Freepik
